Tvarování dřevin
Výsadba a zapěstování dřevin pro tvarování
(Zemina a spony, Zapěstování živých plotů - řez)
Tvarování složitějších tvarů
(Kužele, kvádry, polokoule, spirály, na "nohách", patrové tvary, okna, figury)
Tvarování vedených a popínavých dřevin
Tvarování v japonských zahradách
Vhodné dřeviny (foto)
I v amatérských podmínkách lze s úspěchem využívat tvarování dřevin. Je ale třeba
mít neustále na vědomí, že sesazováním listnatých i jehličnatých dřevin do hustých
skupin a jejich neustálým řezem, stříháním a vyštipováním (tvarováním) jim enormně
ztěžujeme život.
Je proto nutné dostatečně se seznámit s vlastnostmi a požadavky na stanoviště
jednotlivých druhů i způsobem jejich náročnější výživy, a take se smířit s potřebou
velmi pracné údržby po celou dobu jejich existence. Neudržované, proschlé, prořídlé
a "nohaté" tvarované výsadby působí odpudivě a celou sadovnickou úpravu znehodnocují
a degradují.
Za tvarované lze považovat nejen dřeviny v živých plotech, geometrických tělesech,
figurálních tvarech, ale také nepopínavé dřeviny vedené na opěrách a trelážích, i
zastřihované a vedené popínavé dřeviny prorůstající drátěné formy, nebo periodicky
setříhávané stromy v uličních stromořadích.
Samostatnou skupinou je tvarování dřevin v japonských zahradách.
Výsadba a zapěstování dřevin pro tvarování
Zemina a spony
Kořenovému systému zahuštěných výsadeb živých plotů je nutné poskytnout typ zeminy,
který je pro daný druh nejpřirozenější, nebo spíše - dřeviny vybíráme dle typu půdy,
kterou máme k dispozici. Půdu je nutno obvzláště pečlivě a hluboce zpracovat v pásu
asi o třetinu širším než bude šířka plotu. Výrazně je třeba zvýšit podíl kvalitního
humusu, jehličnanům prospěje přídavek většího podílu rašeliny (až 25%).
Pro tvorbu souvislých kompaktních zelených ploch vysazujeme dřeviny mnohem hustěji,
než je to pro ně přirozené. Podle vzrůstnosti druhů a kultivarů to většinou bude u
jehličnanů 0,3 až 1 m od sebe, u listnatých 0,2 až 0,5 m. Může to být i ve více řadách
v trojúhelníkovém nebo střídavém (víceřadém) sponu.
V obdobných sponech sesazujeme dřeviny pro tvarování rozměrnějších, samostatně stojících
geometrických tvarů a figur.
Zapěstování živých plotů
Popis zapěstování a řezu je pouze orientační. Rychlost růstu a ochota k větvení jsou
specifické pro každý
druh dřeviny a jsou významně ovlivňovány výživou, polohou, typem zeminy a mnohými jinými
faktory.
Jehličnaté dřeviny se první rok po výsadbě neseřezávají. V dalších letech se
zakracují pouze boční výhony, dokud tvar nedosáhne plánované výšky
(obr.).
Stálezelené listnáče po výsadbě seřízneme přibližně na polovinu, abychom podpořili
jejich zahuštění ve spodní části. Seříznutí asi o třetinu pak každoročne opakujeme do
doby dosažení potřebné výšky.
Opadavé listnáče po výsadbě zakrátíme silněji - až na jednu třetinu (ponecháme max.
30 cm výšky). V dalším roce krátíme hlavní výhony na polovinu, vedlejší asi o třetinu.
Poté každoročně krátíme vrchol asi o třetinu, až do doby, kdy jsme spokojeni s dosaženou
výškou (obr.).
Stěny živých plotů nemusí být vždy hladké, zajímavé jsou i ploty s velmi hrubým
povrchem, kdy sestřiháváme jen boční větve, které přesahují vymezenou šíři, ale nesnažíme
se nutit dřeviny k větvení. Použijeme kompaktnější dřeviny s hrubší texturou
(např. kleč - Pinus mugo).
Pro dosažení jednolité a hladké stěny využíváme skutečnosti, že po
zastřižení letorostu s vrcholovým pupenem vyrazí k intenzivnějšímu růstu pupeny boční a
letorost se rozdvojí. Dalším odstřižením částí nových letorostů s vrcholovými pupeny se
vše opakuje, a to tak dlouho, dokud plocha není zcela vyplněna listím či jehličím. Při
prvním zastřihování boků budoucího plotu ponecháváme v šíři rezervu, protože až do
úplného zapojení listové plochy bude plot stále mírně nabývat do šířky
(obr.).
Boční stěny živých plotů i geometrických těles vyšších než 60 - 70 cm stříháme vždy
do kónusu (obr.), tak aby i spodní větve byly dostatečně
osvětlené, a tím zajistíme jejich olistění až k zemi.
Doba řezu
Řez provádíme na konci léta - na přelomu července a srpna - po ukončení druhé růstové
periody. Pokud je nutné řezat častěji, řežeme také po ukončení jarního růstu v druhé
polovině května. Po jarním sestřihu bývají přírůstky silnější. Pro dosažení perfektního
vzhledu, zejména u figur z drobnolistých dřevin, je někdy nutno podle potřeby přidat ještě
třetí řez (střih) i mimo uvedená období.
Opravy
Někdy přes veškerou snahu vznikne ve stěně díra. "Vyspravíme" ji vyvázáním sousedních
větviček do požadovaného prostoru nebo hlubším sestřihem pro podporu větvení, při
přihnojování můžeme postiženému keři mírně zvýšit dávky dusíku (větší dávka se projeví
změnou barvy listů).
Pro případnou pozdější výměnu odumřelých keřů se někdy na jiném místě vysazují náhradní
rostliny, aby byly k dispozici náhrady stejné velikosti.
Tvarování složitějších tvarů
Kužele, kvádry, polokoule, spirály
Několik ukázek:
kužel,
komolý jehlan,
koule (před úpravou),
polokoule,
patrový kužel,
barevný plot,
trojlístek,
transparent,
spirála,
skupina 1,
skupina 2.
Pro podobné tvary zapěstujeme dřeviny stejně jako pro živé ploty, s tvarováním začínáme
až po dosažení potřebné výšky. Pro dosažení dokonalé souměrnosti se někdy využívají šablony
vytvarované třeba z armovací oceli (tzv. roxorů) nebo dřevěných či sololitových přířezů.
Šablona se přikládá k boku stěny a podle jejího obrysu provádíme střih.
U kulatých tvarů je možno šablonu upevnit ke kůlu (trubce) umístěném dočasně ve středu keře
a střihem podle otáčející se šablony docílíme perfektního tvaru jako na soustruhu
(obr.).
Někdy se využívají formy (koule, polokoule, kužely) z drátěného pletiva, které se navléknou
na keř ještě před dosažením jeho konečné šířky a výšky, ale až v době, kdy je dostatečně
rozvětven. Letorosty se pak nechají prorůst oky (pletivo uvnitř keře zůstane) a forma
slouží jako šablona pro střih.
Tvary "na nohách"...
Dřevinu zapěstujeme podobně jako ovocný strom s požadovanou výškou kmene, její korunku
pak řezem a střihem zahustíme a tvarujeme podle formy či šablony již popisovaným způsobem.
Pro dosažení širokého tvaru se letorosty vyrůstající z kmene vyvazují do téměř vodorovné polohy.
Přiváží se ke kmeni na dobu potřebnou k jejich zdřevnatění (obr.).
(Můžete si také prohlédnout pokus o animaci)
Pro patrové tvary s "nohou" nebo bez ní"
vytvoříme válec nebo hranol s centrálním kmínkem, zavětveným od země nebo až v požadované
výšce. Teprve poté vystřihujeme koule, polokoule, válce, hranoly nebo spirálu apod.
(obr.).
Vysazením několika stromů, které dobře snášejí každoroční řez, do skupinky vytvoříme hustý
živý "baldachýn" na "nohách", pod nímž je velmi příjemné místo k posezení.
Prorostlé koruny podle druhu tvarujeme buď jako celek, nebo každoročně jednotlivé stromky
seřezáváme na "babku" (vrby ze známých Ladových obrázků).
Často můžeme vidět tímto
způsobem každoročně seřezávané stromy, tvořící stromořadí na městských pěších zónách.
Okna a průchody s oblouky
Do vyšších rostlinných stěn je možno zakomponovat okna různých tvarů nebo průchody s
horním obloukem. Rámy pro takové otvory je třeba přichytit k pevnější konstrukci, kterou
si na místo připravíme již před výsadbou dřevin. Výšku plotu v místě otvoru ukončíme na
úrovni spodního rámu. Rám slouží zároveň jako šablona pro vyvázání a střih. Nad horním
rámem letorosty vyvážeme tak, aby se spojily (nad průchodem třeba v oblouk)
(obr.).
Tvarování do tvarů figur
Princip je podobný jako u kuželů a podobných tvarů, jako forma poslouží např. "králičí"
pletivo, se kterým se dobře pracuje. Prvním předpokladem úspěchu bude zvládnutí návrhu a
stylizace (zjednodušení) figury.
K úzkým a složitějším tvarům forem (krk žirafy) letorosty vyvazujeme a formu vyrobíme
dělenou, abychom ji mohli přidávat postupně.
Obrázek postupu tvarování kachny podle formy,
foto drátěné šablony postavy, hotové objekty:
pes,
košík,
nádoba,
různé tvary.
Pro rozměrnější objekty je třeba sesadit několik dřevin. Na figury použijeme téměř výhradně
tis nebo zimostráz. Čím menší listy nebo kratší a hustější jehličí, tím hladší a jednolitější
povrch a tím také možnost tvorby složitějších tvarů. Tis a zimostráz velmi dobře obrůstají,
houstnou, snáší zmlazování a jsou poměrně nenáročné na půdu i stanoviště.
Alternativou tvarovaných dřevin mohou být i drátěné formy plněné rašelinnými substráty a
osazované květinami jako třeba tato
kačka nebo
páv.
Tvarování vedených a popínavých dřevin
Dřeviny vedené na opěrách
Vhodným řezem a vedením větví lze tvarovat i některé "netradiční" dřeviny. Zajímavé
loubí lze například vytvořit ze stromů narostlých do výšky pergoly nebo
rámové konstrukce, jež pak tvarujeme tak, aby vytvářely jednostranné koruny s prodlouženými
větvemi, které vyvazujeme ke konstrukci (obr.).
Tvarování popínavých dřevin
Z pletiva vyrobíme a na zeď připevníme šablonu ve tvaru jednoduchého obrysu
zvířete nebo jiného objektu a necháme porůst například břečťanem, který zastřihujeme tak,
aby houstl a nepřesahoval šablonu.
Pro popínavou dřevinu můžeme také vytvarovat drátěný slunečník na kůlu, ohraničení
branky nebo rámové loubí zahradní promenády. Na drátěných konstrukcích mohou popínavé
dřeviny růst jako živé ploty.
Po nataženém lanku nebo lanovém vějíři lze vyslat liány jako paprsky do volného prostoru
anebo překlenout větší prostor mezi budovami - vzniknou tak velmi netradiční prvky.
Nahoru
Tvarování v japonských zahradách
Japonští tvůrci zahrad přistupují k tvarování dřevin s odlišnou filozofií. Vlivem nedostatku
prostoru a zároveň snahou o maximální napodobení přírody směřují spíše ke zmenšování (až
miniaturizaci - viz bonsaie), vytvoření zdání mnohem většího stáří dřevin (ztlustlé kmeny)
i zdůrazňování působení živlů, což se projevuje třeba jejich pokrouceným a kompaktnějším
vzhledem.
Japonským zahradám jsou cizí stříhané ornamenty a hrany i osová souměrnost, s výjimkou
polokulovitých kompaktní tvarů a živých plotů, rámujících nebo dělících zahradu.
Typickým tvarem jsou tzv. "obláčky", rozmístěné sice nesouměrně, ale většinou precizně opticky
vyváženě na esovitě vedeném kmínku.
Vysazené dřevině nejprve esovitě vytvarujeme kmínek. Do doby než zdřevnatí jej vyvážeme
ke kůlu. Řezem pak upravíme korunku a větvičky vyvážeme do vodorovné polohy. Rozmístění
větví je nesymetrické, ale vyvážené, "obláčky" jsou zřetelně od sebe oddělené. Odstraňujeme
všechny letorosty a jehlice nebo listy, které nesměřují vzhůru. Pro husté větvení někdy
vyštipujeme vrcholové pupeny.
(Obrázek - zapěstování, na ukázkových fotografiích chybí prohnutí kmínku:
foto 1,
foto 2).
Jindy se vyštipují jehlice nebo listy do tvarů jakýchsi střapců na koncích jinak úplně
holých větví (obr.).
Více o tvarování stromů v japonské zahradě napoví popisy tvarování bonsaí,
které často bývají jejich miniaturními variantami.
Vhodné dřeviny pro tvarování a živé ploty
Dřeviny vhodné pro tvarováné ploty, obruby, různé tvary včetně figur nebo volně rostoucí ploty
a stěny si můžete podle zvolených parametrů vyhledat na stránce
"Vyhledávání v databázi dřevin".
Zatrhněte "Použití v živých plotech stříhaných" nebo "Použití v živých plotech volně rostoucích",
můžete vymezit i požadovanou výšku, typ olistění (listnaté, jehličnaté, stálezelené, opadavé...),
stupeň obvyklosti používání dřevin a další vlastnosti.
Prohlédněte si ukázky tvarovaných živých plotů z různých dřevin:
buk,
buk červený,
buxus,
břečťan 1,
břečťan 2,
habr 1,
habr 2,
hloh,
javor,
jedlovec,
lípa,
modřín,
kvetoucí muchovník,
pámelník,
ptačí zob,
smrk modrý,
svída,
tis,
zerav (tůje) a
z tůjí barevně kombinovaných.
