Magazín zajímavostí ze světa rostlin - září 2004

Obsah:
Pověsti, Zajímavosti, Nej..., Časté dotazy, Glosy

Báje a pověsti

Královna "Růže"

K růži, často nazývané královnou květin, se váže velké množství bájí, pohádek a symbolů.
Podle jedné indické básně se nejkrásnější žena světa Lakšmí zrodila z rozvíjejícího růžového poupěte a stala se bohyní krásy. Růže, ze které se zrodila, byla považována za symbol božského tajemství.
Podle perské pověsti byla růže darem samotného Alláha, který sněhobílou růži určil za vládkyni květin.
Řekové považovali růži za dar bohů. Podle Anakreona z Tea se růže zrodila z běloskvoucí mořské pěny současně s bohyní lásky a krásy Afroditou.
První křesťané považovali růži za symbol úpadku a rozkladu, ale postupně si i u nich růže vydobyla své místo. Později ji začali nazývat rajským květem a zasvětili ji Panně Marii. Jedna z legend vypráví o tom, že první růže vyrostla z kapek Kristovy krve pod křížem.
Muslimové věří, že bílá růže vyrostla z kapek potu, které uronil prorok Mohamed při výstupu do nebe.
V Anglii se bílá a červená růže staly symbolem dvou soupeřících rodů a krvavé války, která trvala třicet let a do historie se zapsala jako válka růží (1455 - 1485).

Jedle - patronka plodnosti

V Německu kdysi tančívala mladá děvčata kolem jedle, aby se zmocnila duše stromu, ukryté ve větvích. Podle starých pohanských představ se pod jedlí v době zimního slunovratu rodí magické dítě - syn v podobě Slunce a tím po dlouhém tmavém období začíná světlo nabývat na síle. Jedlové šišky se podle počasí otevírají a zavírají, což bylo považováno za shodu s plodnou silou boha Slunce. Jedle bývala zasvěcena patronce porodu a kadidlo s jedlí přinášelo ženám po porodu požehnání. Pod jedlí se podle bájí narodil i egyptský bůh vegetace Usíre a řecký bůh vína a plodnosti Dionýsos. Ve starověkém Řecku byla jedle zasvěcena Artemidě, bohyně Měsíce, přírody a plodnosti.

Majestátní borovice

Borovice patří mezi nejodolnější a nejméně náročné stromy, většina druhů borovic jsou mohutné, štíhlé, stálezelené stromy, jejichž svérázné vzezření a vůně, schopnost vylučovat a ronit kapky pryskyřice podobné slzám daly podnět k mnoha legendám. Je považována za strom přinášející štěstí a zbavující neštěstí.
Jako symbol majestátu a dlouhého života se vysazovala u paláců asijských císařů. Pro svou sílu, nezdolnost i falický tvar šišek byla symbolem plodnosti. Borové šišky se házely spolu s dalšími symboly do hrobky řecké bohyně Démétér, aby daly nový život zemskému i ženskému lůnu. Keltské kmeny spojovaly borovici s hrdiny a bojovníky. Pro americké indiány představovala vyváženost existence a to, že ční k obloze, bylo symbolem pátrání ducha po pravdě.
V Rusku se tradičně dává nevěstám při svatbě borová větvička. Borovice je spojována se smrtí a nesmrtelností. Číňané vysazují borovici na hrob, aby duši zesnulého dodali sílu a ochránili jeho pozůstatky před hnilobným rozkladem. Je jedinou dřevinou, ze které mohou být vyrobeny rakve pro pochovávání ortodoxních Židů.
Z pryskyřice borovic pochází jantar, nazývaný též sluneční kámen, zkamenělé slzy borovice či zlato severu. Ve starém Římě měla ozdoba z jantaru cenu otroka.

Obřadní smrk

Také smrk byl často uctíván a byly kolem něho pořádány tajemné obřady s cílem naklonit si duchy přebývající v jeho koruně. Na větve se věšely hořící svíčky a různé ozdoby. Časem se smrk stal symbolem života a věčného mládí. Ruský car Petr I. v roce 1700 uzákonil oslavy Nového roku, při nichž měly být ulice, cesty a brány obydlí vyzdobeny mj. i smrkovými větvemi. A snad žádný jiný strom se nestal tak rozšířeným symbolem, jakým je náš smrček vánoční.

Uctívaný dub

Dub je snad nejuctívanější ze všech stromů a téměř u všech národů se těšil lásce, úctě a často byl považován za posvátný. Je symbolem síly, mohutnosti a dlouhověkosti.
Římané věřili, že muži vzešli z dubu, věnec z dubových větviček a listů byl vyznamenáním za odvážné činy.
V hebrejské tradici byl dub zasvěcen Jehovovi, kterého Abrahám ukryl spolu se dvěma anděly pod větvemi dubu.
Řekové také uctívali dub, považovali jej za posvátný a zasvětili jej Apollónovi, bohu Slunce, vědy a umění.
Za posvátný strom jej považovali i Slované, kteří zasvěcovali největší a nejmohutnější duby hlavnímu pohanskému bohu - Perunovi, bohu hromu a blesku.

Starobylý olivovník

Patří mezi nejstarší kulturní rostliny. Byl pěstován již ve starší době kamenné, ve starověku ho středomořské národy považovaly za posvátný.
Podle antické báje jej Atéňanům darovala bohyně Athéna. Olivový olej byl považován nejen za potravinu a léčivý prostředek, ale přisuzovali mu i zázračné a magické vlastnosti. Olivová ratolest i olej měly být schopny uchránit člověka před zlými duchy a prodloužit mu život. Olivová ratolest i věnec byly považovány za symbol štěstí, shody a dlouhého života a dodnes jsou symbolem míru.
Olivovníky v Getsemanské zahradě zde podle některých odborníků rostly již v době Ježíše Krista.

Magické jmelí

Nejznámější poloparazitická rostlina jmelí dosahuje věku až 70 let. Roste v korunách stromů, kde tvoří košaté trsy, velké v průměru až jeden metr.
Od nepaměti je uctíváno jako posvátná bylina. Zvláště posvátné bylo jmelí z dubu, poněvadž se na něm vyskytuje jen vzácně. Sbíralo se během zimního slunovratu a lidé věřili, že symbolizuje vitalitu dubu a že nahrazuje ztracenou sílu Slunce v době jeho největší slabosti.
Keltové v době trhání jmelí přerušili jakékoliv bitvy, keltský zvyk zdobení oltářů jmelím převzali i křesťanští kněží.
Ve středověku se jmelí rostoucí na jabloni považovalo za rostlinu chránící proti čarodějnici, podle lidové pověry jmelí chrání proti blesku, nemoci, ohni a neštěstí. Také se věřilo, že zahání nemoci a rychle hojí otevřené rány, chrání před otěhotněním a zavěšené nad postelí nebo uložené pod polštářem zajistí klidný spánek a sladké sny.
I v dnešní době jen málokterá rodina nemá na Vánoce větvičku "magického jmelí" doma.

Víte, že Váš Internet Explorer i Outlook může zdarma nahradit mnohem bezpečnější a uživatelsky příjemná Mozilla nebo Opera?

Metamorfóza uniformity

Dříve:
Panelové sídliště (z leva): Michalovce, Uherské Hradiště, Dvůr Králové, Chomutov, Karlovy Vary

Nyní:
Zahradní kavárna (z leva): Philadelphia, Osaka, Bibione, Litoměřice, Sydney