Generativní množení dřevin (výsevy semen)

Tento nejpřirozenější a nejproduktivnější způsob přináší vitální potomstvo přirozeného vzhledu. Můžeme jej ale použít jen u druhů, které produkují u nás klíčivá semena a u nichž si většina potomstva zachovává žádoucí vlastnosti. Bývají to druhy původní - někdy i vyšlechtěné, geneticky ustálené kultivary.
Např. semenáčky červenolistých dřišťálů mívají až 80% červenolistých potomků, ovšem s jemnými nuancemi odstínů. Je to jako s našimi dětmi, jejichž budoucí vzhled a schopnosti můžeme podle předků jen odhadovat a každý z nich je jiný. Při generativním rozmnožování je vždy možnost vzniku nepodařených jedinců, ale i naděje na výskyt nového úspěšného kultivaru.
Následující řádky na tak malém prostoru nemohou ani zdaleka nahradit studium odborné literatury. Budeme se snažit alespoň o nastínění základních obecnějších postupů.

I. Sklizeň semen

je třeba uskutečnit ve správné (klíční) zralosti, která se vždy neshoduje se zralostí plodů. Někdy je třeba včasnější sklizní předejít ptáky nebo omezit tvorbu látek bránících klíčení, jindy zase třeba předejít vypadávání a vymršťování semen.

II. Posklizňová úprava semen

Dužnaté plody rozdrtíme nebo rozmačkáme, zalité trochou vody je necháme zkvasit, abychom pak semena zbavili shnilé dužiny proudem vody přes síto. Pozor na jedovaté plody - např. jed z dužniny plodů lýkovců se vstřebává i pokožkou.
Semena ze šišek a některých tobolek samy vypadají, vystavíme-li je teplu (na radiátoru - zpočátku max. 45°C, později až o 10°C více). Pozor na vymršťování semen u některých druhů (vilín).
Se suchými lusky, tobolkami a suchými křídlatými semeny provededeme "výmlat" v plátěném sáčku (třeba přes hranu stolu), jemnější křidélka vymneme v dlaních. Definitivní vyčištění zajistí proud vzduchu (vysavač nebo prosté vyfoukání).

III. Zacházení s osivy do doby výsevu

Při velmi zjednodušeném pohledu rozlišujeme tři základní způsoby:
a - Rychlý výsev
Některá semena vyséváme bezprostředně po posklizňové úpravě (někdy použijeme i některý z postupů jako při předseťové úpravě v suchu skladovaných semen), jinak ztratí klíčivost nebo po výsevu i několik let přeléhají. V Tab. 4 - Klíčivost semen jsou uvedeny max. doby udržení klíčivosti. Druhy, které se vysévají ihned jsou uvedeny v tabulce 5 - Doby sklizně semen a výsevů.
b - Vlhké uskladnění (stratifikace)
Některá semena v suchu brzy zcela ztrácí schopnost klíčení z důvodu zaschnutí a odumření embrya, proto je uchováváme v chladnu a vlhku (vlhčí sklep), zakryté vlhkou rašelinou (kaštany, žaludy...). Jiným brání ve vyklíčení dřevnatějící buňky obalů, blanitá vrstva osemení nebo inhibiční regulátory růstu. Tvrdnutí obalů umocňuje vysychání i vysoké letní teploty. Doba do vyklíčení se tak prodlužuje až na několik roků (přeléhání výsevů).
Odbourávání zábran klíčení napomáhá tzv. stratifikace. Suchá semena předem na 24 hodin namočíme, čerstvá semena ihned po posklizňové úpravě promícháme s vlhkou rašelinou, pískem a vyzrálým kompostem (cca 1:2:1) a vložíme do nádob zakrytých hustým pletivem (ptáci a hlodavci). Nádoby zahrabeme venku do písku nebo záhonu k severní stěně budovy, kde jsou vystaveny srážkám, kolísání teplot, působení huminových kyselin a mikroorganizmů. Dobře klíčící druhy můžeme uložit ke stratifikaci i do vlhkého a chladného sklepa, kde se lépe kontrolují (obrázek 9). Když při kontrole zjistíme pukání semen, přikročíme k výsevu. Za teplých zim může nastat klíčení již v lednu - pak vyséváme ihned ve skleníku nebo v bytě. Jestliže ještě v druhé polovině března slupky pevně drží, přeneseme nádoby do teplejšího prostředí (max 10°C). Nepukají-li semena ani do května, zapustíme nádoby znovu do země v zastíněném místě a výsev odložíme na podzim nebo až další jaro.
c - Suché uskladnění
Semena některých dřevin (motýlokvěté, jehličnany a mnohá drobnozrnná semena jako např. topolů) po přesušení uchováváme v sáčcích z řídké tkaniny, zavěšených v suchém a chladnějším prostředí - pozor na hlodavce, zapaření a plísně. (Dlouhodobé - víceleté skladování v uzavřených skleněných nádobách vyžaduje poměrně přesnou úpravu vlhkosti osiva.)
Před výsevem v suchu skladovaných semen je většinou třeba provést ještě některé předseťové úpravy.

IV. Předseťová úprava semen

Stratifikovaná semena vyséváme bez dalších úprav v době pukání slupek - většinou rozhozením (rozprostřením) i se stratifikačním substrátem.
U semen v suchu skladovaných je třeba odbourat klíční zábrany jiným způsobem. Máčení semen (24 hod.) a následné bobtnání v některých případech dokáže narušit slupky, někdy i s použitím vařící vody (čilimník, akát). Jindy necháme semena bobtnat nebo i předklíčit jen ve vrstvě mokrého písku (jehličnany - častěji převrstvovat), nebo jen volně rozložená a často kropená ve skleníku. Při tom lze také využít stimulace např. zvířecí močí, 1% peroxidem vodíku (modřín, liliovník) a nebo některým prodávaným stimulátorem klíčení. (Velkovýroba používá také ultrafialové a infračervené paprsky, ultrazvuk, ionizační záření, různé sírany a soli, auxiny, giberliny, barviva pro regulaci světelného spektra apod.)
Další přístupnou metodou je mechanické narušení - louskáním (pecky, oříšky) nebo obrušováním tvrdých slupek (skarifikace) protřepáváním semen v sáčku společně s ostrým pískem, kovovými pilinami a šponami či skleněnou drtí. Přehnaným obrušováním je ale možno embrya zničit. (Máčení v kyselinách nelze v domácích podmínkách doporučit.)
Po vyloupání či mechanickém narušení slupek je také dobré semena nechat ve vlhku bobtnat, někdy i předklíčit či stimulovat. Před výsevem semena necháme opatrně povrchově oschnout (jen tolik, aby se neslepovala).
Proti požerům (ptáci, hlodavci a hmyz) a plísním se někdy provádí před výsevem ještě suché nebo mokré moření semen dle návodů výrobců a prodejců mořidel (také suřík, roztoky hypermanganu, sklalice aj.).

VI. Výsevy

V našem případě (malá mmožství) půjde spíše o setí v dobře drenážovaných nádobách (truhlíky, misky) nebo v pařeništi. Nejčastěji použijeme univerzální rašelinný substrát, ve kterém pro dřeviny s vyhraněnými nároky na půdní reakci upravíme kyselost (Ph). Semenáčky jehličnanů jsou často napadány plísněmi, a tak pro ně (a také pro vzácnější semena jiných druhů) bude lépe výsevný substrát sterilizovat párou. Můžeme to provést pomocí obyčejného pařáku na knedlíky, na který umístíme substrát v plátěném pytlíku. Sterilizace trvá asi půl hodiny, vyséváme ihned po vychladnutí - jehličnany řidčeji. Máme-li jen několik semen, je lépe vysévat po jednom do kelímků. Semenáčky budou mít dost prostoru a nebudou ohrožovány plísněmi z napadených sousedů, každé rostlince věnujeme individuální péči. Do kelímků můžeme také jednotlivě sít velmi velká semena (žaludy, kaštany, ořechy, mandle apod.).
Překryvná - písčitější vrstva bude nejčastěji v tlouštce 2 - 4 cm (staří praktici uvádí vrstvu rovnající se cca trojnásobku průměru semen), u jehličnanů půjde většinou o čistý písek. Velmi drobná seménka jen slabě převrstvíme pískem přes sítko a osivo druhů, které potřebují ke klíčení světlo (literatura), ponecháme na povrchu. Výsevy udržujeme mírně vlhké a většinou zpočátku stíníme.
Příliš hustě vzešlé výsevy zavčas přepichujeme podobně jako zeleninovou sadbu.